Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 4 > Ohlasy a glosy > Dušan Havlíček: Dobrá vojačka Jessica Lynchová

Dušan Havlíček

Dobrá vojačka Jessica Lynchová

Lidové noviny 29. srpna 2003 s odvoláním na agenturu Reuters oznámily, že americká hrdinka z Iráku Jessica Lynchová jde do civilu, což jí umožní podepsat lukrativní smlouvu s vydavateli, kteří mají o zveřejnění jejího příběhu velký zájem.

Při vstupu do vesnice Palestine v hrabství Wirt v Západní Virginii hlásí nápis na tabuli, že příchozí vstupuje do "rodného města bývalé válečné zajatkyně Jessicy Lynchové". U prvních domů mezi plakáty, které prohlašují potraty za zločin, lze si přečíst poděkování Bohu, že zachránil "Jessie, americkou Johanku z Arku". Nikdo v obci si neodváží vyslovit pochybnost. Nic na příběhu americké Johanky není však pravdivé. V hrabství Wirt žije dvacet procent obyvatelstva pod hranicí chudoby. V obci Palestine dosahuje nezaměstnanost patnácti procent. "Mnoho našich dětí odešlo nebo odejde do Afghánistánu nebo do Iráku, protože je to jediný způsob, jak si zajistit slušný živobytí," pravil jeden z obyvatelů hrabství.

Prvního dubna oznámil prezident Bush americkému národu osvobození americké vojačky z 507. roty, která byla v zajetí od 23. března. O týden později poskytl Pentagon tisku videozáznam, který byl natočen při záchranné akci. Film jako vystřižený z hollywoodské produkce zaznamenává na nočních záběrech zásah speciální jednotky v nemocnici, kde byla vojačka Lynchová držena. Třetího dubna cituje Washington Post oficiální pramen, který o ní sděluje, že "se rvala až na smrt, že za nic na světě nechtěla být zajata živá". V americkém tisku se psalo, že se Jessica zuřivě bránila, že vystřílela na nepřítele celý zásobník svého samopalu M16. A že byla zraněna četnými střelami a pobodána, odvedena do nemocnice generálního štábu nepřátelských sil, kde ji zmlátili, týrali a snad i znásilnili.

Britský deník The Guardian ve svém vydání z 15. května obrátil legendu vniveč. Novinář John Kampfner přešetřoval celou aféru v Nassiryji a jeho závěry, které převzala 18. května i BBC, jsou zdrcující. Iráčtí lékaři, kteří Jessicu Lynchovou ošetřovali, zjistili, že její zranění způsobila nehoda nákladního automobilu, na kterém se přepravovala. Doktor Harith al-Hussuna sdělil britskému novináři, že na těle Lynchové nebyla ani stopa po střelné ráně. Dva dny před zásahem speciální americké jednotky lékaři z nemocnice dali odvézt Jessicu v ambulanci k americkému checkpointu, ale Američané zahájili proti ambulanci palbu a málem hrdinku zastřelili.

Dnes si kdekdo v USA nepravdu o Lynchové navzájem předhazuje. Washington Post ze 17. června cituje plukovníka, který svádí vinu na tisk. Redaktoři Washington Post a autorka původního článku Dana Priestová prohlašují, že podklady čerpali v dobré víře od informátorů, kteří jim z úředních zpráv předčítali záznam radiových rozhovorů zachycených přímo při akci. Bill O'Reilly, proslulý moderátor Fox News, vyslovil obvinění, že "kdosi lhal ve velkém měřítku". Publicista Paul Krugman považuje legendu o Lynchové a celý soubor lží Bushovy administrativy za "nejhorší skandál v politické historii Spojených států".

Zatrpklá Dana Priestová se domnívá, že to odnáší za všechny americké novináře, kteří špatně konali svou práci: "Veřejnost nás obviňuje, že jsme jí prodali historku o Jessice Lynchové, jako nám Bush prodal historku o zbraních hromadného ničení. Nedokázali jsme položit správné otázky. Administrativa s námi manipulovala."

Jessica Lynchová se po dlouhém pobytu ve vojenské nemocnici ve Washingtonu vrátila do rodné obce 22. července a nechala se ochotně vítat jako národní hrdinka. Jak bude psát vzpomínky, je ve hvězdách. Příbuzní i její lékaři potvrzují, že si od chvíle, kdy upadla do zajetí, až do probuzení v irácké nemocnici nic nepamatuje.

Dušan Havlíček

Obsah čísla 4/2003


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.