Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 4 > Ohlasy a glosy > Dušan Havlíček: Dobrá vojačka Jessica Lynchová
Lidové noviny 29. srpna 2003 s odvoláním na agenturu Reuters oznámily, že americká hrdinka z Iráku Jessica Lynchová jde do civilu, což jí umožní podepsat lukrativní smlouvu s vydavateli, kteří mají o zveřejnění jejího příběhu velký zájem.
Při vstupu do vesnice Palestine v hrabství Wirt v Západní Virginii hlásí nápis na tabuli, že příchozí vstupuje do "rodného města bývalé válečné zajatkyně Jessicy Lynchové". U prvních domů mezi plakáty, které prohlašují potraty za zločin, lze si přečíst poděkování Bohu, že zachránil "Jessie, americkou Johanku z Arku". Nikdo v obci si neodváží vyslovit pochybnost. Nic na příběhu americké Johanky není však pravdivé. V hrabství Wirt žije dvacet procent obyvatelstva pod hranicí chudoby. V obci Palestine dosahuje nezaměstnanost patnácti procent. "Mnoho našich dětí odešlo nebo odejde do Afghánistánu nebo do Iráku, protože je to jediný způsob, jak si zajistit slušný živobytí," pravil jeden z obyvatelů hrabství.
Prvního dubna oznámil prezident Bush americkému národu osvobození americké vojačky z 507. roty, která byla v zajetí od 23. března. O týden později poskytl Pentagon tisku videozáznam, který byl natočen při záchranné akci. Film jako vystřižený z hollywoodské produkce zaznamenává na nočních záběrech zásah speciální jednotky v nemocnici, kde byla vojačka Lynchová držena. Třetího dubna cituje Washington Post oficiální pramen, který o ní sděluje, že "se rvala až na smrt, že za nic na světě nechtěla být zajata živá". V americkém tisku se psalo, že se Jessica zuřivě bránila, že vystřílela na nepřítele celý zásobník svého samopalu M16. A že byla zraněna četnými střelami a pobodána, odvedena do nemocnice generálního štábu nepřátelských sil, kde ji zmlátili, týrali a snad i znásilnili.
Britský deník The Guardian ve svém vydání z 15. května obrátil legendu vniveč. Novinář John Kampfner přešetřoval celou aféru v Nassiryji a jeho závěry, které převzala 18. května i BBC, jsou zdrcující. Iráčtí lékaři, kteří Jessicu Lynchovou ošetřovali, zjistili, že její zranění způsobila nehoda nákladního automobilu, na kterém se přepravovala. Doktor Harith al-Hussuna sdělil britskému novináři, že na těle Lynchové nebyla ani stopa po střelné ráně. Dva dny před zásahem speciální americké jednotky lékaři z nemocnice dali odvézt Jessicu v ambulanci k americkému checkpointu, ale Američané zahájili proti ambulanci palbu a málem hrdinku zastřelili.
Dnes si kdekdo v USA nepravdu o Lynchové navzájem předhazuje. Washington Post ze 17. června cituje plukovníka, který svádí vinu na tisk. Redaktoři Washington Post a autorka původního článku Dana Priestová prohlašují, že podklady čerpali v dobré víře od informátorů, kteří jim z úředních zpráv předčítali záznam radiových rozhovorů zachycených přímo při akci. Bill O'Reilly, proslulý moderátor Fox News, vyslovil obvinění, že "kdosi lhal ve velkém měřítku". Publicista Paul Krugman považuje legendu o Lynchové a celý soubor lží Bushovy administrativy za "nejhorší skandál v politické historii Spojených států".
Zatrpklá Dana Priestová se domnívá, že to odnáší za všechny americké novináře, kteří špatně konali svou práci: "Veřejnost nás obviňuje, že jsme jí prodali historku o Jessice Lynchové, jako nám Bush prodal historku o zbraních hromadného ničení. Nedokázali jsme položit správné otázky. Administrativa s námi manipulovala."
Jessica Lynchová se po dlouhém pobytu ve vojenské nemocnici ve Washingtonu vrátila do rodné obce 22. července a nechala se ochotně vítat jako národní hrdinka. Jak bude psát vzpomínky, je ve hvězdách. Příbuzní i její lékaři potvrzují, že si od chvíle, kdy upadla do zajetí, až do probuzení v irácké nemocnici nic nepamatuje.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.