Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 4 > Ohlasy a glosy > Václav Burian: Všecko znova?
Bylo protivné číst a slyšet mnohá slova, která padla před návštěvou Jana Pavla II. na Slovensku. Například v týdeníku Mosty (obdivovaném pisatelem těchto řádků a patrně i mnoha čtenáři Listů).
Řadě slovenských liberálů a socialistů se papež jeví pouze jako někdo, kdo přijde draho rozpočet, vyžaduje směšná bezpečnostní opatření a očekává obnovu teokratického režimu. Padly i hlasy, podle nichž si má návštěvu platit církev, jakápak státní návštěva, když je Vatikán trpasličí?
Mnoho slovenských liberálů a socialistů jsem lépe pochopil při četbě rozhovoru s mluvčím slovenského episkopátu, který přinesla varšavská Gazeta Wyborcza: to zas vypadalo, že odpudivé stránky slovenského politického katolictví jsou pouhé přehmaty a omyly dob dávno prošlých. A obojí připomnělo jazyk komunistické propagandy. Jako by člověk slyšel otázku, kolikpak má papež divizí, abychom ho brali vážně. A jako by člověk slyšel (to zas od druhé strany), že všechno v nových slovenských dějinách bylo v pořádku - kromě pár přehmatů a omylů.
Ale to nemá žádný smysl. Má smysl polemicky uvažovat o Janu Pavlu II. a jeho učení. Ale nemá smysl polemika, která zapomíná, že je řeč o odpůrci antsemitismu. O tom, kdo se distancuje od krajně nacionální pravice své rodné země, ba dokonce ji letos "zradil", když podpořil vstup Polska do EU. Lze říci: kdo odmítá ledacos z dnešního světa, ale chce s ním trvat v rozhovoru.
Bylo by to na dlouho, ale ještě aspoň dvě věci. Mladý Karol Wojtyła pracoval v kamenolomu, tajně studoval, tajně hrál divadlo, a tedy mohl být kdykoliv zastřelen temnými spojenci "farské republiky" v době, kdy Jozef Tiso účinkoval ve hře velmi příšerné. Oba ze stejné církve, ale v tomto smyslu nikoliv z jednoho pytle. Slovenští volnomyšlenkářští protinárodovci zapomněli i na návštěvu Jana Pavla II. v roce 1995 na Slovensku: byla, kromě jiných svých poselství, zřetelně protinacionalistická.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.