Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 3 > Ohlasy a glosy > Jan Novotný: Martin Černohorský - 80 let
Dne 31. srpna 2003 oslaví osmdesátiny fyzik, vysokoškolský učitel a organizátor vědeckých i společenských aktivit profesor Martin Černohorský. Při této příležitosti bude jistě vzpomínáno jeho více než padesátileté působení v Akademii věd, na Masarykově univerzitě v Brně a na Slezské univerzitě v Opavě, jejímž byl prvním rektorem, stejně jako práce z oblasti rentgenologie, pedagogiky a historie fyziky a početná vědecká setkání, k nimž dával podněty a pomáhal je uskutečnit. Zde chceme připomenout Martina Černohorského jako občana, který prokázal, že ani lidé "ve strukturách" se nemuseli bezmocně podřizovat linii. Jako jeden z mála vysokoškolských učitelů nepodepsal prohlášení vyjadřující podporu programu ministra školství Hrbka a brilantní argumentací založenou na platných zákonech a předpisech účinně brzdil snahy normalizátorů. Když už nemohl aktivně působit v rámci univerzity, přenesl svou činnost na půdu Jednoty československých matematiků a fyziků. Výrazně přispěl k tomu, že Jednota v podstatných věcech odolávala normalizačnímu tlaku a začala se z něho ještě před Listopadem vymaňovat (připomeňme např. obnovení pamětní desky na rodném domě Ernsta Macha v Chrlicích u Brna a seminář s tím spojený roku 1988). Prof. Černohorský byl též velkým podporovatelem, šiřitelem a půjčovatelem nezávislé literatury. Po Listopadu byla z jeho knih uspořádána v Opavě výstava. V roce 1985 se podílel na založení samizdatové edice Prameny, v níž vycházela oficiálně nepublikovatelná díla světových myslitelů.
Překladatelsky či editorsky se podílel na řadě svazků, např. na Schrödingerově knize Duch a hmota, Popperově Bídě historicismu či Jacobově Hře možností.
Kdyby se takových lidí našlo víc, mohl být normalizační tunel méně černý a mohli jsme z něho vystoupit na světlo dříve.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
