Olga Šulcová

Nová sousedka

Podobně jak indický ženich s napětím nadzvedával závoj nevěsty, aby poprvé spatřil svou nastávající, kterou si sám nevybral, hleděli jsme oknem do ulice na tvář a právě stěhované svršky naší nové sousedky. Jaká bude? Správní sousedé jsou pro snesitelný život člověka stejně důležití jako nezávadná voda a čistý vzduch.

Zprvu málo čitelná paní středních let, střední postavy a středně standardního bytového zařízení naše neurčité obavy brzy rozptýlila. Každého v domě přívětivě zdravila, vytírala i schody, které nemusela, a krom vlastní vyklepávala též domovní rohožku. Ukázalo se, že je rozvedená, žije v bytě se synem-studentem a pracuje na městském úřadu. Co konkrétně tam dělá, vyšlo najevo při náhodně kolektivním třídění domovního odpadu.

"Dneska to byl na úřadě zase den..." posteskla si naše nová sousedka při vhazování sešlápnutých lahví od pepsikoly do žluté popelnice pro plasty. "Chodba pořád plná lidí, a ještě se hádali, kdo přišel dřív a kdo později..." Dozvěděli jsme se, že působí na takzvané sociálce, a to přímo v přední linii: každé pondělí a středu od osmi ráno do šesti večer vyřizuje žádosti o státní sociální podporu.

Naši automatickou představu, že žadateli o ni jsou především Romové, přicházející na úřad s dětmi na rukou, nepotvrdila. "To byste se divili," pravila, kladouc do zelené popelnice jednu po druhé vypláchnuté sklenice od džemů a zavařenin. "Přijíždějí k nám lidi v nových autech, na sobě zlaté řetězy a prsteny. Jdou si pro dávky třeba za rok dozadu. Když je dostanou, mohou jet s rodinou rovnou na Kanáry..."

"Co to jsou prosimvás za lidi," pobouřeně žasl soused, vhazující do modré popelnice vrstvy starých novin a časopiseckých leporel pro dospělé.

"Nejvíc různí podnikatelé - taxíkáři, hostinští, provozovatelé obchodů. Vykazují nulové příjmy, říkáme jim nuláci. Mají spočítáno, kolik můžou vykázat, aby nemuseli do státní kasy nic dávat, naopak od státu inkasovat. Jsou to sociální lupiči. Nemám pravomoc upozornit finanční úřad, že mám v evidenci člověka, který je čtyři roky na nule, a přitom mi cinká o stůl klíči od drahého auta. Žádná takováhle součinnost neexistuje..."

Nedávno jsme měly s novou sousedkou společnou cestu od autobusu. "Co je u vás nového?" zajímala jsem se. Od rozpravy u popelnic uplynulo už víc než půl roku a mezitím se objevily zprávy, že pravidla vyplácení sociálních podpor budou přísnější.

"Zatím jenom to, že od prvního sedmý vyplácíme dávky už jenom čtvrt roku nazpět. Předtím to byl rok a do předloňska dokonce tři roky zpátky. Nebyl problém posílat těm lidem i sto padesát tisíc korun najednou... Teď v červenci budou naši klienti dokládat své čtvrtletní příjmy. Přijďte se podívat! Uvidíte před úřadem jedno auto krásnější než druhé..."

Určitě přijdu. Ale co já! Podívat by se měli přijít především jiní: lidé z finančních úřadů a poslanci, kteří se přou o majetková přiznání.

O autorce - Obsah čísla 3/2003

Olga Šulcová

Nová sousedka

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu