Ludevít Ferjenčík

Co s námi?

Otázka Kam s komunisty? se klade se záměrem najít modus vivendi v politice se silnou komunistickou politickou reprezentací, v běžném styku s početnou skupinou spoluobčanů, kteří tuto reprezentaci volí a podporují. Mám za to, že humanisticky zaměřená úvaha a diskuse na toto téma je velmi na místě a Jan Šimsa ji zahájil v minulém čísle velmi sympatickým způsobem.

Pokud jde o komunistické zákonodárce a stranické představitele, stále čekám, kdy konečně veřejně ohlásí, jaká je jejich nynější komunistická vize. Tedy vize komunistické společnosti, třídního boje atd. Domnívám se, že se tak nikdy po listopadu 1989 nestalo. Takže minulost KSČM je známá a neblahá, její vize je zahalena pythickou mlhou.

Jan Šimsa je patrně dobrý a laskavý člověk, oddaný své službě lidem, a má sklon věřit, že to zrníčko dobra a empatie najde v každé lidské duši. Přiznávám, že v tom s ním nebudu zajedno; nevidím žádný důvod domnívat se, že každý člověk je "v jádru dobrý". Navíc mám vždy obavu z lidí, kteří chtějí pro nás pro všechny udělat něco velikého a významného. (Samozřejmě tak, že nás budou "přesvědčovat".)

Mezi řádky úvah Jana Šimsy nacházím nejméně další dvě otázky:

1) Co s námi, co s naší komunistickou (či spíše socialistickou) minulostí?

2) Co s Marxem, co s filosofií komunismu, co s moderním socialismem a eurokomunismem?

Znárodnění prováděné v čtyřicátých letech mělo být začátkem "československé cesty k socialismu" a bylo podporováno snad celonárodním konsensem. A je poněkud umělé dovolávat se dnes Benešových dekretů, když celá polistopadová privatizace byla jejich faktickým popřením.

"Vědecký komunismus" vybízí k nedůvěře již svým názvem. Myšlenka vývoje společnosti, lidského pokroku však trvá. Přidržím se názoru, že člověk není dokonalým výtvorem boží invence, ale živočichem schopným nanejvýš jisté sebereflexe. Neexistuje žádný dokonale rovnovážný společenský systém, vhodný pro všechny lidi. Problémy naší civilizace, koexistence kultur, budoucí existence lidstva a planety, kterou si lidstvo přivlastnilo, trvají. Dialogu o těchto tématech je třeba.

Nesouhlasím s konzervativním názorem, že je to výlučná záležitost "nespokojenců".

Obsah čísla 3/2003

Ludevít Ferjenčík

Co s námi?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu