Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 3 > Ohlasy a glosy > Václav Žák: Politik jako pronásledované zvíře?

Václav Žák

Politik jako pronásledované zvíře?

Kauza Kinský pořádně rozčeřila veřejné mínění. Ministr kultury Dostál a posléze celá vláda si od řady publicistů vysloužila velice nelichotivá přízviska. "Nedělej ze mne blbce, to skutečně nemusíš," říkával jeden můj kamarád. V kauze Kinský si to mohla říkat celá vláda.

Co ale udělala tak strašného? Ministr kultury má na starosti národní kulturní památky. Způsob, jak se s nimi po listopadu 1989 má zacházet, stanovily restituční zákony. V kauze Kinský se domáhá majetku osoba, která podle restitučních zákonů na něj nárok nemá. Je starostí ministra a odpovědné vlády, aby zkoumala, má-li se takový majetek vydat?

Řekl bych, že to je dokonce jejich povinností. Vyčítat ministrům, že se pletou soudcům do řemesla, je nesmysl: politici přece soudcům nenařizovali, jak mají rozhodovat. Chtěli buď zákony změnit, nebo požádat Nejvyšší soud, aby sjednotil rozsudky soudů. V kauze Kinský totiž existují protikladné rozsudky. Jeden soud majetek vydal, druhý ne.

Dalším nesmyslem je tvrzení, že kauza Kinský je čímsi mimořádným. Naopak. Na českých soudech leží stovky žalob o určení vlastnictví a po vstupu do Evropské unie jich budou ležet tisíce. Revoluce se obvykle neodehrávají podle pravidel podvojného účetnictví. Komunisti se příliš neobtěžovali tím, aby vyvlastněný majetek lege artis převáděli na stát. Pokud se teď prosadí názor, že obecný konfiskační předpis musel být také řádně "zúřadován", může dojít k obrovskému přesunu majetku, také takového, který patří soukromým osobám. O zpochybnění právní jistoty občanů se také nemá vláda zajímat?

Upřímně řečeno, nestačím se divit. České soudy rozhodují krajně pochybně: vždyť každému soudci by mělo být jasné, že restituční zákony jako speciální úpravy mají přednost před občanským zákoníkem, a měly by odmítnout se určovacími žalobami vůbec zabývat. Kupodivu, dokonce někteří advokáti se jich zastávají. Pak už můžeme jen kroutit hlavou nebo se ptát: o co se hraje, pánové?

O autorovi - Obsah čísla 3/2003


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.