Jiří Pelikán

Československo v Evropském parlamentu

V posledních měsících se v Evropském parlamentu mluvilo několikrát o Československu. Především to bylo v komisi pro vnější ekonomické vztahy, jejímž jsem členem a která projednává všechny hospodářské vztahy a smlouvy mezi EHS a "třetími zeměmi", tj. státy, které nejsou členy Evropského společenství. Mimochodem, v západní Evropě se již dlouho nepoužívá název Evropské hospodářské společenství, podle něhož se u nás píše EHS, protože toto společenství již přerostlo hospodářský rámec. [...]

Spolu s přípravou společného prohlášení EHS a RVHP sleduje Evropský parlament také bilaterální jednání, která již probíhají mezi EHS a Československem a Maďarskem. Tyto dohody jsou na dobré cestě. Předpokládá se ovšem, že buď po podepsání společného prohlášení EHS-RVHP, nebo po uzavření bilaterální dohody mezi EHS a Československem čs. vláda uzná oficiálně existenci EHS a naváže s ním diplomatické styky. [...]

V únoru pak zavítala do budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku delegace čs. Federálního shromáždění, kterou vedl místopředseda FS Ján Marko a jejímiž členy byli B. Kučera, předseda Čs. strany socialistické, R. Nejezchleb, předseda branného výboru, a S. Toms, šéfredaktor Lidové demokracie. Protože Československo zatím ještě oficiálně neuznává EHS, nemůže existovat mezi oběma parlamenty oficiální výměna delegací. Proto byla delegace FS pozvána socialistickou frakcí EP, která již předtím hostila delegaci Nejvyššího sovětu SSSR a polského Sejmu. Zatímco obě tyto delegace předstupovaly před evropské poslance s ostrou kritikou vlastní minulosti, nejen stalinské, ale i brežněvovské, a odpovídaly na kritiku porušování lidských práv ve svých zemích tím, že situace se vyvíjí k lepšímu, čs. delegace se uvedla nejen jako obránce minulosti (ovšem s výjimkou pražského jara 1968), ale i daného stavu nehybnosti a strnulosti. [...]

Mlčením reagovala čs. delegace mj. na dotaz, zda Federální shromáždění hodlá vyhovět výzvě skupiny čs. občanů ("demokratické iniciativy"), která žádala vyhlášení amnestie pro všechny politické vězně. Bez odpovědi zůstala také otázka o diskriminaci čs. občanů v zaměstnání z důvodů politických a náboženských. Holandské poslankyni odpověděl Dr. Kučera na dotaz, zda bude v Československu zrušen trest smrti, že to není možné, poněvadž by se proti tomu vzbouřili čs. občané. Ze stejných důvodů se prý v Československu nemůže zavést náhradní civilní služba pro mladé lidi, kteří z morálních nebo náboženských důvodů odmítají nosit zbraň. Dr. Kučera však připustil, že by se měl v Československu reformovat volební systém, aniž však uvedl jak. [...]

Při rozhovorech s poslanci různých politických skupin o této návštěvě jsme se dohodli, že podám na plenárním zasedání Evropského parlamentu návrh rezoluce, ve které se vyzývá čs. vláda, aby v roce 70. výročí založení čs. republiky vyhlásila amnestii pro všechny politické vězně, přestala s diskriminací občanů z politických a náboženských důvodů a umožnila svým občanům volně cestovat. To je podle našeho názoru nutné proto, aby se Čekoslovensko opět vrátilo do Evropy.

Lidové noviny, květen 1988

Jiří Pelikán - Obsah čísla 3/2003

ARCHIV

Jiří Pelikán

Československo v Evropském parlamentu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu