Lukáš Jelínek

Lyžováním k bohatství, či bídě?

Zaplavováni událostmi všedních dní se poněkud vzdalujeme nezbytnému pohledu z výšky, z ptačí perspektivy. Soudíme, že nejdůležitější je, kdo usedne na Pražském hradě či jakou podobu bude mít fiskální reforma, ale neumíme zasadit tato témata do širšího kontextu. Přitom když už chceme uvažovat o podstatě, o klíčových problémech české společnosti, musíme sledovat, jakými imperativy se jednotliví aktéři řídí. Modlí se k penězům, nebo k lidem? K morálce, nebo ke sprosté účelovosti? Podléhají svodům klientelismu, ba korupce, nebo trvají na čistotě a průhlednosti své i svého počínaní? A konečně - považují člověka za středobod vesmíru, nebo respektují jeho nedokonalost a o to více s pokorou vzhlížejí k přírodě či Bohu?

Neutuchající boj o sjezdovky, tu v Jeseníkách, tu v Beskydech, tu jinde, pak - umístěn do výše naznačených souvislostí - nemůže být vnímán pouze jako lokální spor, případně standardní a legitimní střet různých skupin organizovaných zájmů.

Letmo si pro názornost načrtněme poslední příhodu tohoto druhu, kterou byla uzavřena letošní zimní sezóna. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek zamítl vydání výjimky pro TJ Válcovny plechu Frýdek-Místek, která hodlala na severním svahu nejvyššího beskydského vrcholu, Lysé hory, provozovat sjezdovou trať. Opravil tím původně kladné stanovisko svěřeného resortu. Je pravda, že sjezdovka na Lysé hoře již dlouhá léta fungovala - avšak v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Je pravda, že lyžování na Lysé hoře schvalovaly okolní obce. Avšak toliko proto, že si od něj slibovaly blahodárný turistický ruch. Je pravda, že červená pro sjezdovku znamená omezení svobody, zejména osob chtivých lyžování, kde se jim zlíbí. Avšak pouze pro dobro přírody a těch, co míní těžit z jejího veskrze pozitivního působení na lidskou duši a tělo.

Správa CHKO Beskydy, podporována Občanským sdružením Beskydčan, Hnutím Duha a dalšími iniciativami, se chystá vzbouřit proti názvu kopce a Lysou horu na severním svahu zalesnit. V přilehlé lokalitě se totiž vyskytují přirozené smrčiny při horní hranici sedmého a v osmém lesním vegetačním stupni, jejichž zachování je udržováním dlouhodobého či dokonce trvalého bezlesí ohroženo. Založení lesního porostu by mělo taky zapudit nežádoucí aktivity cykloturistů a motorkářů, které v létě poškozjí půdní povrch a přízemní vegetaci. Ostatně kdo občas chodí po horách, dost možná zažil, odkud všade se již kdy na něj vyřítil pekelně soustředěný cyklista či jezdec na divokém motorovém oři.

Liberální lyžaři se tváří, jako by jim šlo o život. Jenže jenom v CHKO Beskydy nyní existuje na 120 sjezdových tratí o délce zhruba 50 km. A lyžuje se i na jiných místech Lysé hory. Jedinými "normálními" důvody čilých sportovců tak mohou být záliba v krásné scenérii s nádherným rozhledem a touha po pestrosti - kdo by chtěl sjíždět stále jen jednu plošinu?

A starostové a venkovští hoteliéři? Zkoušejí, co se dá - tu sjezdovku, tu lanovku, jen aby posílili zaměstnanost a obecní finance. Lze tak ale činit za jakoukoli cenu? Vždyť při troše nápaditosti by to mohlo jít i bez megasjezdovek!

Jistě, můžeme si hezky zalyžovat. Také nějakou korunku tím jde získat do pokladničky, ať už provozovatelů vleků, nebo podhorských vesnic. Ovšem až všechno zdárně vylyžujeme a zničíme poslední přírodní bohatství, jež máme, budou naši vnuci lyžovat leda na uhelných haldách. Je pro nás opravdu tak těžké vytušit priority? Musíme se vskutku spoléhat jen na direktivní zásahy státních úřadů?

Obsah čísla 2/2003

Lukáš Jelínek

Lyžováním k bohatství, či bídě?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu