Pavel Šaradín

Slabost stran

Velmi často hovoříme o tom, že naše parlamentní politické strany jsou slabé. Mají malou členskou základnu, stranická moc je v rukou pár nejvlivnějších jedinců, na lokální úrovni nedochází k obměně elit. Nedokáží přilákat nové členy, a tak se v podstatě uzavírají novým myšlenkám a názorům. Stranící jsou tak zanedbatelnou složkou našeho občanstva.

Na předešlém se zřejmě všichni shodneme. Počty svých spolustraníků znají i politici, přesto zlepšit a rozšířit své řady nehodlají. Uzavřenost jim vyhovuje, lépe se dělí moc: komise, výbory v obcích i krajích, dozorčí rady i jiné orgány poskytují za odměnu.

Co stranám chybí nejvíc, je důvěra. Názory občanů nejsou často ani v těch nejzákladnějších projevech politiky akceptovány. Což se bohužel týká i místní úrovně. Jeden příklad za všechny. Před podzimními komunálními volbami ve Zlíně se mnozí podivovali nad rozhodnutím ODS kandidovat na post primátora Tomáše Úlehlu. Voliči ho preferenčními hlasy z čela kandidátky posunuli až na třetí místo, přesto se Tomáš Úlehla nakonec primátorem Zlína stal. V rozporu s vůlí voličů.

Vedle slabosti politických stran musíme vznést ještě jednu otázku, možná tu nejzásadnější: Jsou politické strany dostatečným prostředníkem mezi státem a občanskou společností? Dnes jistě ne. Ale budeme-li někdy v budoucnu nad odpovědí alespoň přemýšlet, volit mezi jednoznačným "ne" a "snad", pak ubude občanských protestů, petic a apelů a komunisté se vrátí v parlamentních volbách někam k deseti procentům.

Obsah čísla 2/2003 - O autorovi

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.

Pavel Šaradín

Slabost stran

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu