Tomáš Šulák

Komunisté v krajské a komunální politice

Politický zápas o význam komunistické strany v současné době antikomunisté prohrávají. Volební preference i drobný podíl na moci komunistům rostou, avšak strana stále zůstává v izolaci, kde ještě dlouhou dobu setrvá, pokud se nezmění a sama nenabídne přece jen vlídnější tvář. Komunisté se však snaží izolaci silově protrhávat a symbolický post místopředsedy Sněmovny či starostů a radních v slezskomoravských městech jsou možná jen výjimky, které potvrzují pravidlo. Demokratičtí politici (i když zní toto označení příliš vzletně) museli ustoupit, protože jsou příliš slabí, než aby zcela ignorovali hlasy voličů pro komunisty. Osmnáct procent hlasů pro komunisty ve sněmovních volbách při osmapadesátiprocentní účasti ještě nezakládá nárok na post místopředsedy Sněmovny, ale stalo se. Čtyřiatřicet procent hlasů a volební vítězství v Karviné však na nárok na post prvního rudého primátora stačí a lze jej zpochybnit velmi stěží.

Antikomunisté se rozředili do mnoha politických stran, v nichž soupeří pro- a protikomunistické názory. (Jsou ostatně nynější strany složeny také z řady bývalých členů KSČ.) Nejviditelnější je tento boj uvnitř sociální demokracie, kde nová Špidlova antikomunistická orientace prozatím odstavila na vedlejší kolej proud podporovaný různorodou směskou příznivců expremiéra Zemana, který byl nakloněn ke spolupráci s komunisty (Škromach, Foldyna, Šlouf atp.). Špidlovsko-grossovské spojenectví si v záběru vládního svazku s lidovci a unionistickými liberály příliš nepouští komunisty k tělu, zato opoziční ODS se nyní s komunisty vzájemně přichylují. Jednak to vyplývá z postavení opozice vůči vládě, ale zejména z výměny za komunistickou podporu při volbě Václava Klause prezidentem. Komunistům to přineslo další změknutí Klause a průnik do dalších funkcí ve Sněmovně a funkcí delegovaných Sněmovnou.

Souručenství ODS a KSČM je dočasné a účelové, protože si lze jen stěží představit, že by po příštích volbách usoukala koalici ODS právě s komunisty, natož na nějaké společné ideové platformě. Komunisté mohou nyní doufat pouze v levicový "převrat" a dlouhodobý výkmit jejich směrem v ČSSD. Tato většina by se mohla ve vidině příští vlády opřít právě o komunisty, stejně jako se premiér Špidla po loňských volbách podíval napravo a přizval do vlády dvě strany někdejší Čtyřkoalice. Sociální demokracie je ovšem už natolik tradiční stranou, že její centristé (Gross, Rychetský) dovolí levici jen okrajový význam. Prokomunistická orientace ČSSD by nebyla příliš výhodná ani pro samotné straníky - podmíněná izolace komunistů pro ně znamená lepší přístup k nejvýznamnějším funkcím ve vrcholové veřejné správě. Ze stejného důvodu se budou chovat podobně i další tři parlamentní středopravicové strany.

I kdyby komunisté nakrásně v příštích poslaneckých volbách zvítězili, což se může při stále hlubší degradaci demokratické politiky stát (v poslední době nejasný postoj k válce v Iráku, arbitráž kvůli TV Nova, výstavba dálnice D47, luxusní bydlení poslanců atp.), další strany by se patrně semkly a vládě komunistů by širokou koalicí zabránily.

Vyhlídky na volební vítězství komunistů jsou už nyní docela aktuálním strašákem. Kdo a jak si to uvědomuje? Poslední zbytky voličů demokratických stran, které jsou ještě ochotny jít k volbám - možná daleko víc než samotní politici z ghetta na Malé Straně.

Komunisté v lokální politice

Komunální a regionální politiku do velké míry formují právě obecné trendy v politice ústřední. Zejména silný vliv centra, čili jednotné image strany, pak působí ve volebních kampaních a při vytváření nových místních politických reprezentací. Většina voličů se stále rozhoduje pouze podle příslušnosti místních kandidátů ke straně. Silná místní či regionální uskupení bodují ve velkých městech či krajích jen mimořádně, daleko více v menších městech okresního typu. Volby v malých i větších vesnicích jsou pak díky vlivu jednotlivých osobností kapitolou samou pro sebe.

Pro komunisty se rýsuje ještě jeden důležitý trend. Čím méně voličů se voleb účastní, tím větší získávají podíl. Očividný je tento trend ve srovnání poslaneckých a krajských voleb, kterých se zúčastnilo méně lidí a v nichž komunisté získali více procent. Oproti roku 1998 byl růst v průměru až téměř dvojnásobný. (TAB. 1 a 2) V následujících poslaneckých volbách efekt větší volební účasti zase způsobil, že komunisté mírně ztratili, i když získali více v absolutním počtu hlasů.

Nejnovější volební výsledky potvrdily, že baštami komunistů jsou "dělnické" severozápadní Čechy a severomoravské Slezsko, tedy v historické řeči Sudety, v poválečné pak oblasti těžkého průmyslu. Větší podporu mají komunisté také v dalších moravských krajích s výjimkou katolické východní Moravy a Valašska (Zlínský kraj). Nejmenší podporu získávají dlouhodoběji ve východních Čechách a v Praze. Zajímavé je, že ve třech pro komunisty v poslaneckých volbách nejúspěšnějších krajích byla nejmenší volební účast - Karlovarský 50,2; Ústecký 50,6 a Moravskoslezský 55,2 procenta. V těchto krajích je podle několika posledních voleb nejmenší účast dlouhodobější, zatímco největší bývá na Vysočině, Zlínsku a ve východních Čechách, což při volbách poslanců činilo až o deset procent hlasů více než v komunistických baštách. (Podrobněji in: sborník Volby 2002, ed. P. Šaradín a kol., Periplum Olomouc)

Krajská čísla jsou v souladu s také úspěšností strany v jednotlivých okresech. KSČM totiž získala více než 20 procent hlasů v 16 moravskoslezských a 20 českých okresech. V Moravskoslezském kraji to byl Bruntál (27,87), Karviná (25,83), Ostrava (21,18); v Olomouckém kraji Jeseník (25,53), Šumperk (22,31), Přerov (21,42) a Prostějov (21,07); v Jihomoravském kraji Znojmo (29,18 - nejvíc na Moravě), Vyškov (23,54), Břeclav (22,53), Blansko (22,11), Hodonín (21,44) a Brno-venkov (20,26) a dále v okresech Kroměříž (21,66), Havlíčkův Brod (20,78) a Třebíč (22,37).

Vůbec nejvíce svých hlasů získali komunisté v "plzeňském" okrese Tachov (31,02 procenta!) a více než 20 procent i v sousedním okrese Domažlice (20,76) na jihu a pak na sever v pokračujícím pohraničním pásmu Ústeckého a Karlovarského kraje Cheb (23,87), Sokolov (23,95), Chomutov (26,80), Most (27,41), Teplice (24,42), Ústí nad Labem (21,93), Litoměřice (24,70), Louny (29,07), Děčín (22,67) i v "libereckém" okrese Česká Lípa (22,37). Přes dvacet procent hlasů dobyli komunisté i ve středočeských okresech na západ od Prahy - Beroun (20,88), Kladno (23,68) a Rakovník (24,65) - a kontinuální území doplňují v Plzeňském kraji okresy Rokycany (22,90), Plzeň-jih (21,05) a Plzeň-sever (21,03). S výjimkou ostrůvků okresů Karlovy Vary a Plzeň-město jde o souvislé území. Komunisté však vystrčili dvacetiprocentní růžky i na východ od Prahy v okrese Kolín (20,34) a v jihočeském rovněž pohraničním okrese Prachatice (20,19).

Naopak nejméně hlasů (pod 15 procent) získali komunisté v okresech Zlín (14,73), Vsetín (13,81), Brno-město (14,10), Praha-východ (13,94), Praha-západ (13,72), Plzeň-město (14,41), Semily (13,86), Náchod (13,17) a Ústí nad Orlicí (14,17).

Okresní úspěšnost podepírají i výsledky z krajských voleb v roce 2000, kde byli komunisté nejúspěšnější v okresech Most (34,94), Tachov (33,96), Louny (32,98), Bruntál (31,96) a Karviná (30,33). Naopak nejméně získali v okresech Vsetín (12,78), Zlín a v příhraničních okresech s Polskem Semily, Jablonec nad Nisou, Liberec, Náchod a Ústí nad Orlicí.

Z volebních výsledků do Poslanecké sněmovny vyplývá ještě jeden zajímavý fakt vzájemného poměru stran. KSČM porazila jinak vítěznou ČSSD ve dvou okresech - Tachov a Louny. Nad ODS vyhrála v 8 českých a 15 moravských okresech oproti 12, kde měla více ODS. Celkový poměr okresů ve prospěch ODS byl 53:23. Koalice porazila komunisty v pěti moravských okresech Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště, Žďár nad Sázavou a Brno-město a kromě Prahy i ve dvou středočeských okresech Praha-východ a Praha-západ, ve dvou východočeských okresech Náchod a Ústí nad Orlicí a v libereckém okrese Semily. Celkový poměr okresů ve prospěch Koalice byl 10:66.

TAB. 1 Srovnání výsledků komunistů v krajských a poslaneckých volbách

	kraj	PsP 2002	KrV 2000	PsP 1998*	Zisky 2002/1998
1.	Ústecký	25,08	28,23 (1)	14,09 (1)	+ 10,99
2.	Karlovarský	21,97	22,37 (3)	11,40 (7)	+ 10,57
3.	Moravskoslezský	21,06	24,99 (2)	11,35 (8)	+ 9,71
4.	Olomoucký	21,02	21,51 (5)	12,10 (4)	+ 8,92
5.	Jihomoravský	19,75	20,80 (7)	12,61 (3)	+ 7,41
6.	Vysočina	19,69	20,00 (8)	13,19 (2)	+ 6,50
7.	Plzeňský	19,61	21,03 (6)	11,89 (5)	+ 7,72
8.	Středočeský	18,67	21,94 (4)	11,52 (6)	+ 7,15
9.	Jihočeský	18,25	19,45 (9)	11,30 (9)	+ 6,95
10.	Pardubický	17,39	17,47 (11)	10,31 (10)	+ 7,08
11.	Liberecký	17,17	16,30 (12)	9,01 (13)	+ 8,16
12.	Zlínský	16,64	16,30 (13)	10,20 (11)	+ 6,44
13.	Královéhradecký	16,05	17,99 (10)	9,45 (12)	+ 6,60
14.	Praha	11,80	Nebyly volby	6,99 (14)	+ 4,81
	ČR	18,51	21,14	11,03	+ 7,48

(V závorce je uvedeno pořadí úspěšnosti v rámci strany. * Výsledky jsou přepočteny z osmi volebních krajů na nové kraje.)

Největší baštou KSČM je Ústecký kraj. Strana si výrazněji polepšila i v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Vyrovnané výsledky má v Olomouckém kraji a mírný pokles ve Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji. Tradičně nejhorší výsledky vykazuje v Praze.

V případě krajských voleb 2000 zvítězili komunisté v Ústeckém kraji, v osmi krajích skončili druzí a ve čtyřech případech (Královéhradecký, Pardubický, Zlínský a Budějovický) třetí.

TAB. 2 Zisky hlasů pro komunisty v celé ČR

Rok	hlasů	% hlasů	mandátů	účast	podíl z voličů celkem
2002 PsP	882 653	18,51	41 (200)	58,00	10,7
2000 KV*	496 688	21,14	161 (675)	33,64
1998 PsP	658 550	11,03	24	74,03
1996 PsP		10,33	22	76,40

V krajských volbách kandidovali komunisté v různých krajích v konkurenci jiných stran. Nejvíce hlasů získali v Ústeckém - 28,23 -, Ostravském - 24,99 - a Karlovarském kraji - 22,37 procenta. V těchto krajích přitom byla také nejmenší volební účast, i když v jiném pořadí. Nejméně hlasů získala KSČM ve Zlínském a Libereckém kraji - po 16,30 procenta.

V místních volbách

I když výsledky komunálních voleb nelze sledovat podle jednotného měřítka (účast stejných stran v obcích) plošně podle území, poslední poslanecké volby potvrdil úspěch komunistů také v komunálních volbách v největších slezských městech Karviná, Havířov, Frýdek-Místek, Ostrava a v severočeských městech Most, Chomutov, Ústí nad Labem, v nichž získali komunisté přes 20 procent hlasů. (TAB. 3) Zabodovali také v ostrůvcích Jihlavě a v Přerově, kde dokonce zvítězili. Volební prvenství si mohli vychutnat také ve třech svých nejúspěšnějších městech - Karviné, Mostě a Havířově, kde potvrdili svou největší úspěšnost i po čtyřech letech.

V komunálních volbách komunisté posílili ve všech sledovaných největších městech kromě Kladna, Hradce Králové a Děčína. Nejmenší podíl komunistů potvrdil výsledek poslaneckých voleb v Praze, Zlíně a v závěru přehledu jsou i východočeská města. Nejúspěšnějším krajským městem pro komunisty byla Ostrava, kde posléze získali i post v městské radě. Zatímco v severočeských městech Mostě a Chomutově se stal starostou politik z ODS a komunisté zůstali v opozici, ve slezských baštách Karviné, Havířově a Frýdku-Místku jsou v koalici. Úplně symbolické je, že v Karviné, pro komunisty volebně nejúspěšnější, se stal primátorem komunista a bývalý senátor Antonín Petráš. Jeho úspěch podtrhuje i fakt, že na Karvinsku vyhrál senátní volby při jednadvacetiprocentní volební účasti další komunista Eduard Matykiewicz.

TAB. 3 Výsledky komunistů v komunálních volbách v největších městech:

město	Kom. 2002	Kom. 1998	PsP 2000
Karviná	34,3 (1.)	30,4 (2.)
Most	28,0 (1.)	24,8 (2.)
Havířov	25,9 (1.)	23,8 (2.)
Chomutov	22,8 (2.)	21,7 (3.)
Přerov	22,2 (1.)	18,3 (2.)
Frýdek-Místek	22,1 (3.)	19,0 (3.)
Jihlava	20,6 (2.)	16,8 (3.)	17,07
Ostrava	20,5 (3.)	16,8 (3.)	21,18
Ústí nad Labem	20,2 (2.)	18,0 (3.)	20,64
Opava	17,8 (3.)	14,8 (3.)
Teplice	17,0 (2.)	15,6 (3.)
Kladno	16,8 (3.) !	19,3 (3.) !
Prostějov	16,5 (3.)	14,6 (3.)
České Budějovice	15,3 (2.)	13,3 (3.)	15,38
Pardubice	15,1 (4.)	13,2 (3.)	15,63
Olomouc	14,8 (3.)	12,6 (3.)	15,80
Hradec Králové	14,8 (3.) !	16,3 (3.) !	14,81
Děčín	14,7 (4.) !	16,2 (3.) !
Karlovy Vary	13,9 (4.)	10,4 (3.)	15,18
Plzeň	13,5 (3.)	12,5 (3.)	14,41
Brno	13,1 (4.)	11,1 (4.)	14,10
Zlín	11,5 (5.)	11,0 (5.)	13,51
Praha	10,8 (4.)	10,0 (4.)	kraj
Liberec	10,7 (3.)	8,8 (3.)	14,14

(Údaje jsou v procentech, v závorce je uvedeno pořadí v rámci města)

Dobývání měst

Zatímco první krajské politické reprezentace si držely komunisty od těla a nepustily je do žádné krajské koalice a na mnoha místech jim ani nepřidělily šéfování výborů krajského zastupitelstva, v případě posledních komunálních voleb loni v listopadu došlo na další posilování. Komunisté přitom spoluvládli v mnoha městech a obcích již dříve.

Jeden známý příklad za všechny - Znojmo, kde vedli v koalici s pravicovou ODS, která měla starostu, komunisté místostarostku. Starosta a další radní však byli vzápětí z ODS vyloučeni, strana byla oficiálně v opozici a radnici velela koalice socialistů, lidovců, komunistů a exčlenů ODS. Starosta Pavel Balík se přitom stal v loňských volbách lídrem lidovců a další ex-ODS vedli kandidátky Sdružení nezávislých a Nestraníků pro Moravu. Zajímavé rovněž je, že ani jeden politik zvolený v roce 1998 za ODS za tuto stranu nekandidoval v roce 2002 a další nejmenovaní kandidovali za US-DEU či Cestu změny. Spolupráce s komunisty tedy znamenala rozklad místní ODS.

Znojemsko je zajímavé ještě z jednoho důvodu - po poslaneckých volbách to byl okres, kde komunisté získali nejvíce procent hlasů z celé Moravy a v senátních volbách zde zvítězil již v prvním kole ředitel TV Nova Vladimír Železný (za hnutí Nezávislí), přičemž kandidát ODS se kandidatury vzdal. V mnoha jiných městech měli komunisté podíl na moci díky šéfování výborů zastupitelstva či členství v představenstvech a dozorčích radách městských firem.

TAB. 4 Vítězství KSČM v okresních a menších městech na Moravě a ve Slezsku:

Kraj Moravskoslezský	Albrechtice, Bruntál, Břidličná, Dolní Lutyně, Havířov, Karviná, Moravský Beroun, Petřvald, Studénka, Vratimov
Jižní Morava	Blansko, Hodonín, Ivančice, Mikulov, Moravský Krumlov, Oslavany, Rosice, Vyškov, Znojmo
Východní Morava	Holešov, Koryčany
Vysočina:	Havlíčkův Brod, Humpolec, Jemnice, Třebíč
Střední Morava:	Přerov, Šumperk

V řadě obcí bylo vítězství komunistů jen velmi těsné a spíše o nich lze hovořit jako o prvním běžci na pásce.

Volební vítězství komunistů v řadě měst ještě nezaručovalo, že se komunisté dostanou do radniční koalice. Jak komunisté uspěli po komunálních volbách, lze vysledovat v několika trendových okruzích:

a) jsou ve vedení města a mají primátora či starostu (Karviná, Havířov),

b) dostali se do vedení města a mají místostarostu (Ostrava, Frýdek-Místek),

c) jsou zastoupeni v koalici - městské radě (Břeclav, Znojmo),

d) přestože volby vyhráli, ostatní strany je odstavily (Blansko, Vyškov, Hodonín, Holešov, Přerov).

Jak se chovají strany ke komunistům, lze vysledovat na příkladech měst, rozdělených do čtyř skupin: 1) Severní Morava a Slezsko, kde se komunisté nejvíce dostali do vedení měst; 2) Jižní Morava, kde se ukáže, jak se ostatní strany zachovaly k vítězům voleb; 3) Střední Morava, kde lze vysledovat vztah ke komunistům ještě v nižším patře komunální politiky než na úrovni zastupitelstva; 4) pro úplnost jsou ještě dodány výsledky komunistů z dalšího území východní a západní Moravy. (Podobný rozbor lze učinit i v českých městech.)

Karviná - první rudý primátor

V Karviné komunisté získali v obecních volbách na podzim roku 2002 34 procent hlasů a 16 mandátů z 41. Kdyby se ostatní strany spojily, mohly by komunisty eliminovat. Pro většinu politiků však byla daleko odpudivější spolupráce s ODS (8 mandátů). Komunisté přitom spoluvládli v Karviné se sociálními demokraty (nyní 10 křesel) a lidovci (nově 4 místa) již v minulém období a s těmito stranami sestavili i novou koalici, ovšem již pod šéfováním komunisty. KSČM tak získala historicky první místo šéfa magistrátu. Kromě toho i další post jeho zástupce (jednoho náměstka mají lidovci a dva ČSSD). V opozici je vedle ODS ještě sdružení Naše Karvinsko (3 mandáty). "Budu mít na paměti jen zájmy lidí, budu se snažit o důstojnou reprezentaci města a budu pracovat pro lepší a kulturnější život Karviné. A naše dveře budou otevřeny všem," slíbil po zvolení jednašedesátiletý Petráš, který si podle vlastních slov užil dost izolace v Senátu, a nyní proto nabízí otevřenost. "Přál bych si, aby ti, kteří k nám cítí předem nedůvěru, nás soudili podle práce, ne podle názvu strany," tvrdí. Ke koalici přitom byli skeptičtí i někteří sociální demokraté a lidovci. ODS zase zkritizovala ČSSD, že zklamala, protože zvolila cestu nejmenšího odporu a nejsnadnějšího vládnutí. Pouze komunisté a sociální demokraté si vystačí na komunální vládu v Havířově pod vedením primátorky Milady Halíkové, která byla jako bezpartijní lídrem komunistické kandidátky (13 zastupitelů). "Nová koalice naplňuje přání voličů," uvedla po zvolení Halíková, která dříve pracovala jako ředitelka základní školy a dvakrát neúspěšně kandidovala do Senátu. ČSSD (11 zastupitelů) bude mít na radnici dva náměstky a KSČM jednoho (Eduard Heczko). Levicová koalice má většinu 24 hlasů proti 19 opozičním - ODS (9), Hnutí pro Havířov (5), KDU-ČSL (3) a Strana zdravého rozumu (2). Ustavující zastupitelstvo provázely protesty lidí a odchod opozičních zastupitelů. Po zvolení primátorky se sálem kulturního domu Reneta ozvala Internacionála, kterou pustili lidé s transparenty "Zdravíme účastníky slučovacího sjezdu KSČM a ČSSD" a "Naplňujeme usnesení bohumínského sjezdu" (zakazuje spolupráci s komunisty). Hudbu museli vypnout po zákroku strážníků městské policie.

Ostrava - levice proti prvnímu

Komunisté se dostali do vedení také v krajském městě Ostrava. Přestože ve volbách zvítězila ODS (20 mandátů) a při koaličním vyjednávání ustoupila i s postem primátora ve prospěch ČSSD, sociální demokraté (16) vítěze voleb zcela vyšachovali a vytvořili koalici s komunisty (12), lidovci (4) a nezávislými (3). ODS nebyla bez ČSSD schopna sestavit většinu a odmítla podmínku socialistů, aby v radě města byli zastoupeni komunisté. ODS si rovněž postěžovala, že ČSSD rozbila koalici, která ve městě fungovala osm let. "ODS je zahleděná do sebe a zvykla si řešit systémové otázky místo konkrétních problémů lidí," prohlásil nový primátor s komunisty v zádech Aleš Zedník a dodal, že pokračování spolupráce by bylo chybou, protože voliči pak mají oprávněný pocit, že se ve vedení města nic nemění, ať se volí jakkoliv, a ztrácejí tak zájem o politiku. "Stáli jsme před volbou mezi dvěma špatnými možnostmi: spojit se s ODS a krčit se dál za ikonou Tošenovského, nebo volit logickou cestu spojení s komunisty. A rozhodli jsme se etapu opoziční smlouvy ukončit," uvedl Zedník. Komunistickým viceprimátorem se stal Jaromír Horák, který dostal na starost dopravu. V radě byl poměr stran ČSSD (5)/KDU (2)/KSČM (2)/SN (2). ODS z prvního zasedání zastupitelstva odešla na protest proti komunistům ve vedení města.

Pouze komunisté a sociální demokraté si rozdělili vedení radnice také v největším ostravském více než stotisícovém obvodě Jih, přestože i zde vyhrála volby ODS.

Frýdek-Místek - levý tandem

Stejně jako v Ostravě se zachovala pravice ve Frýdku-Místku a při nominaci druhého komunisty na místostarostu opustila jednací sál. Moc na radnici si rozdělili sociální demokraté (11 zastupitelů), kteří získali post starostky pro Evu Richterovou a tří zástupců, a komunisté (10) se dvěma místostarosty (Ivan Vrba, Miroslav Dokoupil). Tyto strany mají také po dvou radních; koalice s většinou 21:19 ponechala tři místa v radě volná pro případného zástupce dalších stran - ODS (10), SN (5), KDU-ČSL (4). Pravicová opozice však oznámila, že je pro ni nepřijatelné účastnit se řízení města s komunisty. "Jedenapadesát procent voličů ve městě dalo hlasy levici. Proto je přirozené, že chce mít i větší zastoupení na radnici," řekla starostka Richterová.

Komunisté vládli v minulém období s ODS v okresním městě Bruntál a ve hře byli jako vítěz voleb i při sestavování nové koalice. Zatímco ODS (5) zůstala po koaličním vyjednávání v opozici, komunisté (6) získali post místostarostky i v nové koalici. Vedl ji starosta Stanislav Navrátil (US-DEU), bývalý přednosta okresu Bruntál, který proslul při ničivých povodních v roce 1997, avšak byl Zemanovou vládou odvolán, a tak pracoval jako šéf regionálního rozvoje na okrese v Jeseníku. Navrátil přitom zachránil v levicovém kraji značku jinde skomírající US-DEU (4). V široké koalici je také ČSSD (5), KDU-ČSL (2) a Sdružení nezávislých (2).

Komunisté (5 zastupitelů) získali nově post místostarosty a uhájili dva posty radních také v sousedním Krnově, kde vládnou sociální demokraté (4 místa v radě ze 7 zastupitelů) ještě se zástupci Cesty změny (2) a Krnovského občanského sdružení (3). V opozici je zde ODS (6), lidovci (3) a koalice US-DEU/ODA (1).

Komunisté se dostali také do městské rady v Bohumíně, kde mají samotní sociální demokraté většinu 16 křesel v zastupitelstvu, zatímco komunisté a ODS po třech a lidovci jedno. Starostou se stal potřetí Petr Vícha (ČSSD), ODS přitom získala post šéfa kontrolního výboru.

Komunisté (8) získali post místostarosty pro Marii Pustelníkovou a dalšího radního v Orlové, kde vznikla šestičlenná koalice vedená starostou za Levý blok (2), lidovci (2), Koalicí pravicových stran a nezávislých kandidátů (2), hnutím Nezávislí (3) a ČSSD (4). V opozici skončily ve volbách vítězné Hnutí za práva občanů Orlové (11) a ODS (3).

Spor o komunisty v ODS

Do sporu kvůli spolupráci s komunisty se dostala moravskoslezská krajská organizace ODS po vyjednání koalic. Těm členům, kteří s nimi zasedli do městské rady, hrozilo vylučování ze strany a ztráta licencí místním sdružením. Jednalo se o menší města Třinec, Fulnek, Frenštát pod Radhoštěm a ostravský městský obvod Krásné Pole. "Vyzvali jsme všechny vyjednavače, aby nevstupovali do koalice s komunisty. Jde o zásadní věc. Jsme pravicová strana, která se jednoznačně distancuje od levicového přístupu k řešení problémů," řekl krajský šéf ODS Zbyněk Stanjura. Mnozí jeho kolegové však tvrdili, že spolupráce s KSČM je pro občany prospěšná. "Komunální politika je hlavně o jednotlivých lidech. Když se bude například hlasovat o stavbě nového vodovodu, budou se snažit postavit ho všichni, jak komunista, tak člen ODS, protože vědí, že když nezvednou ruku pro, nepoteče voda nikomu," tvrdil Jiří Chrástek, který je za ODS radním spolu se dvěma komunisty ve Fulneku (Novojičínsko), kde byla ODS dvě období právě kvůli komunistům v opozici. Na tuto často i jinde uplatňovanou bezzásadovost však vedení kraje mělo protiargument. "Není možné dělat rozdíl mezi velkou a malou politikou. Kdyby v malých městech nešlo o politiku, pak by obce mohli spravovat úředníci a nemusely být žádné volby. Zastupitelé rozhodují o investicích, kde se budou utrácet vydělané peníze a kam bude obec směřovat. Představy levice a pravice jsou v zásadě jiné," vysvětlil Stanjura. Například v Krásném Poli, kde stál v čele starosta z ODS, se obsadila městská rada podle poměrného zastoupení stran z výsledků voleb, což do vedení vyneslo i komunisty, stejně jako v minulých obdobích. Ve Fulneku se dostalo do zastupitelstva sedm volebních stran (z toho tři nezávislé) a ODS získala jediný mandát.

Přestože komunisté vyhráli jen v okresních městech Bruntál a Karviná, podařilo se jim dostat i na radnici v Ostravě a Frýdku-Místku. Pouze dvě bývalá okresní města Moravskoslezského kraje Opava a Nový Jičín se dokázala ubránit nástupu komunistů na radnici. Například na celém Opavsku jsou komunisté v městské radě jen ve Vítkově, kde spoluvládnou všechny ve volbách úspěšné strany - ODS, ČSSD a lidovci.

Jižní Morava - radnice bez vítězných komunistů

Břeclav - protesty pravice

Komunisté vyhráli ve čtyřech z šesti okresních měst Jihomoravského kraje kromě Brna (zde nevyhráli navíc ani v jedné městské části) a Břeclavi, kde skončili druzí. Bezprostředně po volbách však komunisté (6 zastupitelů) vyjednali a už v neděli ráno podepsali koalici s vítězným sdružením Pro region (Nestraníci pro Moravu - 6), ČSSD (4) a lidovci (5) vůči ODS (4) a Volbě pro město (2). Lidovci chtěli potvrdit na radnici post svého místostarosty. "Z ústředí strany nevyšel žádný pokyn nebo nařízení, že by lidovci s komunisty do koalice jít nemohli. Na komunální úrovni je to jedno, tam nejde o velká politická rozhodnutí. A o tom, jestli do Poštorné povede cyklostezka, nebo ne, mohou společně rozhodnout komunisté a lidovci," řekla šéfka břeclavských lidovců Jaroslava Lukešová a vyjádřila tím základní rozpor komunálních politiků - absenci idejí a bezbřehost rozhodování. Lidovci ovšem nakonec z rychle upečené velké koalice čtyř vycouvali a uvažovali o mimokomunistické alternativě s ODS a VPM, která nabízela ČSSD i post starosty. Koalice však nakonec zůstala trojčlenná NPM (4)/ČSSD (3)/KSČM (2) v čele se starostou z NPM, jímž byl přednosta okresu. Pravicové strany přitom svolaly vůči koaliční dohodě dokonce demonstraci na náměstí a v otevřených dopisech vyčetly vůdci ČSSD, že mohl bez problémů sestavit koalici bez komunistů.

Také v dalších městech zvolení politici opět stáli před dilematem, zda připustit komunisty do koalice, či nikoliv a vítěze voleb eliminovat. Zda sestavovat městkou radu na základě poměrného zastoupení, nebo vytvořit klasickou koalici s opozicí. V jihomoravských okresních městech přitom měli volebním výsledkem namlsaní komunisté velké oči.

Znojmo - opět rozkol

Velké jasno měli ve Znojmě, kde vítězní komunisté po vzájemné čtyřleté spolupráci oznámili, že v čele města podpoří lídra druhých lidovců, starostu Balíka. (Zajímavostí je, že ve Znojmě se do zastupitelstva vůbec nedostali lidé z hnutí Nezávislí, které osobně podpořil i senátor Železný zvolený za zdejší region.) Ovšem byli to pouze lidovci (7 zastupitelů), kteří komunisty (9) v rámci zájmu o poměrné zastoupení podporovali. Ostatní strany nechtěly dlouho o této koalici ani slyšet. Jejich problém byl však v tom, že i kdyby se daly dohromady, neměly většinu, ale nejtěsnější menšinu, a lidovci mohli vládnout jen s komunisty. Zastupitelé zvolili starostou lidovce Balíka. Místostarostou se stal i komunista Ludvík Hekrle, další post získaly Sdružení nezávislých (3) a ČSSD (5), což mělo za následek, že jej spolustraníci vyobcovali ze svých řad a oznámili, že sociální demokracie je v opozici. Podobný osud potkal také radního zvoleného za ODS (5), neboť i tato strana oznámila, že ji politik poškodil a ona je opozicí. V té je ve Znojmě ještě US-DEU (2).

Vítězové v opozici (Vyškov, Blansko, Hodonín)

Ve Vyškově si komunisté po úspěšných volbách nárokovali jednu funkci na radnici a jedno místě v radě. "Opět jsme vyhráli. Teď se ukáže, jak se k tomu postaví ostatní strany, které tvrdí, že jsou demokratické, ale nechtějí respektovat volební výsledky," uvedl klíčový názor komunistické strany zvolený vyškovský zastupitel Milan Peslár. Komunisté (6) však nakonec zůstali ještě se sdružením Šance pro Vyškov (3) v opozici vůči ČSSD (6)/ODS (5)/KDU-ČSL (4)/VPM (3).

Přestože sociální demokraté vedení v Blansku dosavadním starostou a poslancem chtěli do poslední chvíle prosadit poměrné zastoupení do městské rady, čímž by vznikl i prostor pro komunisty (8 mandátů), kteří volby vyhráli, nakonec se stala starostkou politička z ODS (5) podporovaná Volbou pro město (3), ČSSD (4) a lidovci (3). V opozici zůstalo kromě komunistů i Nezávislé sdružení občanů Blanska (2). Přímo koaliční dohoda pak stanovila, že stranám v opozici budou dány předsednické funkce v kontrolním a finančním výboru. Komunisté v Blansku navrhovali na starostku poslankyni sněmovny Zuzku Rujbrovou.

V Hodoníně komunisté (8 zastupitelů) vyhráli všechny volby od roku 1990 a v minulém období byli v koalici. Tentokrát však neuspěli a zůstávají v opozici s hnutím NEZ (2) vůči koalici ODS (6), ČSSD (5), KDU-ČSL (8) a Nestraníků pro Moravu (2).

Vláda přímo na malých radnicích

Zcela nové tváře (a mezi nimi i komunisté) se dostali do vedení města Veselí nad Moravou. Opoziční Veselská volba 2002 (3) vytvořila čtyřkoalici s komunisty (3), ČSSD (4) a Nestraníky pro Moravu (2). Dosud vládnoucí lidovci (5) a ODS (3) museli jít do opozice, kde skončil i Veselský klub nezávislých cyklistů (1). "Dohodli jsme se všichni čistě účelově a naprosto spontánně, a je jedno, že s komunisty. To kvůli tomu, abychom začali s Veselím něco dělat," zdůvodnil Vilém Reichsfeld z Veselské volby, který kritizoval dřívější vedení radnice za nečinnost. Ve Veselí získali komunisté post místostarosty a dalších dvou radních.

Komunisté získali post starosty, místostarosty a dvou radních i v Ivančicích, kde volby vyhráli (5 zastupitelů) a dali se do koalice s ČSSD (1) a Sdružením nezávislých (3), zatímco ODS (3), lidovci (1) a Ivančice - naše město (2) jsou v opozici.

Východní a západní Morava - sporadická vítězství

Zatímco na jihu a severu Moravy uspěli na radnicích komunisté, na střední a východní Moravě byly jejich úspěchy jen sporadické. Komunisté zvítězili v jediném městě Zlínského kraje Holešově, což se mj. přičítá i tomu, že ve městě působí mnoho lidí z dřívější vysoké policejní školy, a ve středomoravském Přerově. První byli také v Šumperku, ovšem díky vyrovnanému souboji ODS a hnutí Nezávislí, z jehož lůna vyšel i pozdější starosta.

Holešov ne, Kroměříž ano

V Holešově se ovšem vítězní komunisté do vedení města nedostali, starostou zůstal člen ODS a jejich koalice s lidovci a nezávislými se nově rozrostla o sociální demokraty. KSČM se přitom pokusila svolat "kulatý stůl" všech stran a prosadit poměrné zastoupení, ale vůbec se k tomu nedostala. "Ostatní se sešli už předtím a nás úplně odstavili. Nejsem schopna přijmout takový postup. Aspoň na komunální úrovni bychom se měli snažit společně pomáhat lidem," komentovala situaci volební lídryně holešovských komunistů Ludmila Štaudnerová.

Komunisté se zato dostali poprvé po listopadu 1989 do vedení Kroměříže. Za podporu starosty Petra Dvořáčka z ODS (8 zastupitelů) dostali komunisté (6) post v městské radě. Tyto dvě strany přitom měly samy těsnou většinu hlasů. Místo slibovaného křesla místostarosty však KSČM získala nově zřízenou placenou funkci šéfa kontrolního výboru pro Vladimíra Kenšu, což je na Moravě rarita. ODS si prosadila tři místostarosty, jednoho ponechala ČSSD (5). Radu doplnili dva lidovci (5) a další sociální demokrat. V opozici jsou dva unionisté a zástupce Moravské demokratické strany. Přestože ODS ve městě vládne s podporou komunistů, představitelé obou stran tvrdí, že mezi nimi neexistuje koaliční dohoda, ale strany pouze spolupracují. Komunisté získali místostarostu a radního i v Koryčanech, kde jsou na radnici zastoupeny i zbylé dvě strany, lidovci a ČSSD.

Na Vysočině jeden místostarosta

Komunisté mají zastoupení na radnicích a v městských radách také ve městech na Vysočině. V opozici jsou v krajské Jihlavě a moravských okresních městech Třebíč a Žďár nad Sázavou a v dalších osmi městech. Radního mají v českých okresních městech Havlíčkův Brod a Pelhřimov, dále v Humpolci, Bystřici nad Pernštejnem, Světlé nad Sázavou, Třešti a Polné. Ve Velké Bíteši mají dokonce místostarostu, což je jejich největší úspěch v kraji.

Střední Morava - pohled do nižších pater

V Olomouckém kraji zvítězili komunisté pouze ve dvou z pěti okresních měst, v Přerově a Šumperku. V Přerově přitom komunisté jako v jediném městě vyhráli i krajské volby v roce 2000. V žádném jiném menším městě kraje už KSČM nebyla první a z větších obcí vyhrála v konkurenci více parlamentních stran nad US-DEU v pohraničních Mikulovicích na Jesenicku a nad Stranou pro otevřenou společnost v Hlubočkách u Olomouce.

Při sestavování radničních koalic se však komunisté ke slovu dostali daleko více. Zastoupení získali v šesti ze čtrnácti největších měst kraje (pověřené úřady pro tzv. malý okres). Není mezi nimi žádné okresní město. Dva radní dostali komunisté v Zábřehu (4 zastupitelé), kde přitom nevládne ani ODS (občané nezvolili ani dřívějšího starostu) a ČSSD, ale Sdružení nezávislých kandidátů (4), Volba pro město (4) a lidovci (4). Koalici (16:5) by přitom k většině stačila i neúčast komunistů.

Naopak v Mohelnici jsou komunisté jazýčkem na vahách mezi znesvářenými tábory ODS a ČSSD a bez nich by se vláda ve městě vůbec neobešla. Spor starosty Ladislava Kavříka a opoziční zastupitelky Jany Hamplové (ČSSD) je proslulý kvůli mnoha žalobám už i za hranicemi kraje. Koalici ODS (7) a US-DEU (2) sekunduje v městské radě i jeden komunista (3), zatímco opoziční ČSSD (6), lidovci (2) a nezávislí mají jen 9 mandátů vůči 12 koaličním.

Komunisté mají zastoupení v městské radě také ve Šternberku, i když starosta města z ODS (místostarostu má ČSSD) zde tvrdí, že KSČM v koalici není. I ve Šternberku by se koalice obešla bez komunistů a mohla by vypadat podle více scénářů, neboť v zastupitelstvu jsou všechny parlamentní strany a jedni nezávislí navíc.

Komunisté získali křesla radních v dalších třech menších městečkách - v Kojetíně vládnou s ČSSD a místním sdružením vůči opozičním ODS a lidovcům, v Konici mají radního v široké pětikoalici bez lidovců a unionistů a v Lipníku nad Bečvou dokonce vládne na radnici "národní fronta" pětice parlamentních stran, které se dostaly do zastupitelstva, což je v kraji zcela unikátní jev. Ve všech těchto městech by stačila na pohodlné radniční vládnutí většina bez komunistů. Zvláště případ Lipníka nad Bečvou je na pováženou, neboť se zde vytrácí smysl voleb, protože po přerozdělení hlasů jsou nakonec všechny strany u moci bez kontroly.

Zatímco demokratické strany připustily po posledních volbách účast komunistů v radničních koalicích v šesti ze čtrnácti největších měst kraje, šéfy kontrolních výborů z řad komunistů zvolilo dalších pět měst. Pouze tři města v kraji se vyhnula bolševizaci - Hranice, Litovel a Uničov. Paradoxní je, že v Zábřehu jsou komunisté v městské radě a zároveň šéfují kontrolnímu výboru.

Zdrcujícím faktem ovšem je, že v pěti dříve okresních městech sice nejsou komunisté v městské radě, ale šéfují zde kontrolnímu výboru. Vládnoucí politici v okresních městech přitom měli možnosti, jak zvolit do čela kontroly zástupce demokratické strany - v Olomouci je v opozici ekologicko-konzervativní blok Zelení/Šance, v Prostějově lidovci, unionisté a Strana pro otevřenou společnost, v Přerově koalice vedená stejnou stranou, v Jeseníku ODS i US-DEU a v Šumperku to mohl být zástupce sociální demokracie, která má sice jednoho pozorovatele v městské radě, ale jinak se hlásí k opozici vůči koalici NEZ/ODS/KDU, která si rozdělila placené posty.

I když se nedají přenášet pravidla vzniku koalic všeobecně, protože jsou určována místní jedinečností, trend posilování komunistů a otupování demokratických politiků, které souvisí až s morální rezignací, je naprosto zřejmý. Velmi důležité je pro radnice i rozhodnutí, zda by měla kontrole šéfovat radniční opozice, nebo zda to není nutné. V devíti ze čtrnácti měst Olomouckého kraje toto pravidlo ctili, ve dvou městech je kontrolorem zástupce koaliční strany (Zábřeh, Litovel) a ve dvou případech je kontrolorem dokonce člen městské rady (Mohelnice, Šternberk), což je největší předpolí k politické korupci.

Kontrolní výbor se vyjadřuje k práci radních, projednává závěry, které radní udělali, hodnotí, doporučuje a navrhuje alternativní řešení a hledá rezervy v práci rady. Šéf výboru má přímý přístup k informacím, dokumentům, radním i úředníkům a navrhuje také, čím se bude zabývat. "Chceme být kontrolováni opozicí. A v ní jsou u nás pouze komunisté, všechny ostatní strany jsou v radě města," zdůvodnil postoj radnice starosta Šumperka Zdeněk Brož (NEZ). Jinak to však vidí opozice v Olomouci, kde šéfují kontrole rovněž komunisté a kde jsou v zastupitelstvu tři další malé strany. "Kdyby měla koalice skutečný zájem pracovat průhledně a nebránit se kontrole, dala by tento post jinému člověku z opozice. Komunisté nikdy nic nenamítali, mají zastoupení v městských dozorčích radách a jsou tím provázáni s koalicí," tvrdí Pavel Andrš (Zelení/Šance).

Rovněž politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v MF DNES uvedl, že kontrola ze strany KSČM nemusí být stoprocentní. "Může to být jeden ze záměrů, proč funkci dostane. Velké strany se obávají, že by jim menší strany, které hájí určitý politický styl a mnohdy neustoupí, nešly na ruku. Komunisté se spokojí s tím, že funkci mají, a jsou ochotni ustoupit a podpořit záměr, ze kterého profitují," tvrdí politolog.

To, že jsou jiné demokratické strany v totální opozici a neřídí ani kontrolu, je paradoxně možná lepší, než kdyby byly v koalici všechny a opozicí zůstali jen komunisté. Může se tak totiž svobodně formovat záloha pro změnu.

Městské firmy - tiché koalice

V krajském městě Olomouci sice komunisté nejsou v městské radě, řídí zde však kontrolní výbor a mají zastoupení i v představenstvech a dozorčích radách městských firem. Svědčí to o tiché koalici s komunisty, a dalo by se hovořit ne o radniční, ale celoměstské koalici s nimi. Komunisté mají zastoupení v představenstvech pěti ze sedmi firem s podílem města - Technických službách, Výstavišti Flora, Správě nemovitostí, Vodohospodářské společnosti, a představenstvu Dopravního podniku dokonce šéfuje komunista. Nejsou jen v teplárenské společnosti a v SK Sigma Olomouc mají člověka v dozorčí radě. V porovnání s olomouckými koaličními stranami ODS, ČSSD a lidovci je sice zastoupení komunistů ve firmách menší (6 lidí z celkem 52), ale vládní garnitura ve městě až na jedinou výjimku v Technických službách zcela ignorovala zastoupení dalších čtyř stran opozice, které v součtu získaly ve volbách 24 procenta hlasů, což bylo více, než získaly vítězné ODS a ČSSD, a téměř dvakrát tolik než komunisté a dvaapůlkrát tolik než lidovci. Zastoupení v městských firmách se zajisté nemusí měřit procentem získaných hlasů, ale v Olomouci je tento trend omezení demokratické opozice velmi zřetelný. Navíc i zde platí, že komunisté nemuseli získat nic.

Zajímavý je ještě jeden trend volebního systému. Pokud pomineme fakt, že se komunálních voleb v Olomouci zúčastnilo jen 30 procent lidí, což by svým způsobem mohlo snížit legitimitu zvolených politiků na třetinu, pak volební systém nejvíce nahrál komunistům. Tato strana na třetím místě získala téměř dvakrát více mandátů (10 z 45), než by odpovídalo procentuálnímu zisku hlasů (14,9 procenta hlasů v přepočtu na mandáty znamenalo 22,2 procenta). Olomouc přitom byla rozdělena na 5 volebních obvodů. Kdybychom přepočetli zisk hlasů na celé město, získali by komunisté o tři mandáty méně (dostaly by je malé nekoaliční strany).

Nejen městská zastupitelstva, jejich výbory a městské firmy, ale také poradní komise městské rady jsou dalším politickým kolbištěm a v nich mají opět účast komunisté.

Rozhodování o obsazení postů přitom nemá žádná pravidla. Strany, které mají většinu v zastupitelstvu, se mohou rozhodnout jakkoliv. Klidně nemusí dát mimokoaličním stranám ani jeden post ve firmách a vůbec je nemusí přizvat ani do poradních komisí. Nebo se naopak mohou zachovat velkoryse tak, že podle výsledků voleb nabídnou dvě třetiny míst nestraníkům a zbylou třetinu obsadí zástupci volebních stran. Možností je mnoho.

V rozhodování o zastoupení politiků v odborných komisích městské rady v Olomouci kopíroval dvojvítěz ODS a ČSSD svůj zisk z voleb. Na dvojnásobek přitom dovolil jít svému koaličnímu partnerovi lidovcům, komunisty (34 míst z 215 bez předsedy) a Nezávislé ponechal beze změn, zato téměř o třetinu osekal zastoupení sdružení Zelení/Šance. Ostatní neúspěšné strany prakticky ignoroval.

Jak s komunisty dál?

Výše nastíněná účast komunistů v komunální politice vede k zásadní otázce: Jak to bude s komunisty dál? Odpovědí budou především osobní postoje jednotlivých aktérů politické scény. Sociální demokracie má sice tzv. bohumínské usnesení, které jí zakazuje centrální spoluvládu s komunisty, na lokální úrovni však s nimi právě ČSSD čile kooperuje, a přestože v krajských volbách 2000 ani jedna z obou levicových stran příliš neuspěla, regionální volby příští rok mohou dopadnout úplně jinak.

Neméně zásadní je i otázka: Proč politici dávají komunistům funkce? Je to výhodné, aby měli radní větší klid na vládnutí. Nikdy totiž nemohou vědět, kdy dojde v radniční koalici (bez komunistů) k rozkolu a hlasy komunistů se mohou hodit. Svědčí to však hlavně o tom, že politici nejsou ve stranách kvůli ideové orientaci a myšlenkám, které chtějí prosazovat, ale spíše kvůli své kariéře. Například v Olomouci jsou nyní viceprimátory za ODS dva dřívější členové nejkonzervativnější tuzemské Křestanskodemokratické strany (KDS), ale přitom se spokojeně paktují právě s komunisty.

Přístup ke komunistům bude vždy dvojí - jedni se je budou snažit ignorovat (zejména televize i další média by mohly omezit obrovský, až neúměrný prostor pro názory komunistů), jiní se je budou snažit "civilizovat", ovšem hlavně spíš ve vidině vlastního prospěchu a utužení svého postavení. To může mít za následek ztrátu vedoucího postavení sociální demokracie na levici. Komunisté samotní za čtrnáct let po listopadu 1989, i přes nadějný pokus Levého bloku, ovšem prostě nepřesvědčili, že nejsou neostalinistickou stranou (což je téma na samostatný rozbor).

Úspěch komunistů může být ovšem výhledově i příznivý. Komunisté zatím jen kritizovali, za nic nebyli odpovědní a jejich preference rostly. Teď postupně (kvůli slabosti ostatních) získávají funkce. Lidé se na ně více zaměří a budou hodnotit jejich práci, což může vést i k jejich oslabení, neboť je zřejmé, že jsou protestní stranou a jejich "legalizace" odhalí i jejich slabosti, neboť nikdo nemůže být spasitelem.

Na tuzemské politické mapě jsou regiony, o nichž se tvrdí, že jsou levicové a pravicové. Širší Ostravsko-Karvinsko a severozápadní Čechy jsou levicové, což koření ve vývoji zaměstnaneckých vztahů u velkopodniků a lidé přistěhovalí do těchto regionů mají menší možnost se samostatně uplatnit. Naopak dynamická Praha a konzervativní východní Morava jsou baštami pravice a komunisté jsou zde nejslabší. "Valašsko je sice chudý kraj, ale lidé vědí, že co si nezařídí sami, od nikoho nedostanou," naznačila ostravská politoložka Jiřina Pavlíková. Tuzemské politice by vskutku prospělo, kdyby se "valachizovala". Osobní svoboda a zásadovost každého ukotvená v tradicích kraje a rodině je také nejúčinnějším lékem na účelovost či nejrůznější vizionáře, kteří slibují sociální stát, výhody, dotace a úlevy a chtějí být jako komunisté "s lidmi pro lidi", tentokrát bez koncentračních táborů.

(V textu jsou použity informace a citace z moravských regionálních příloh MF DNES a údaje z webové stránky Českého statistického úřadu www.volby.cz.)

O autorovi - Obsah čísla 2/2003